9. 3. 2022
Ekonomické dopady války na Ukrajině
S ránem 24. 2. 2022 se situace na Ukrajině již nedá nazvat jinak než válečným stavem. Rusko se rozhodlo
pro vojenskou operaci, kterou započalo útokem na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu pravděpodobně
po celé zemi. Netroufám si spekulovat nad dalším vojenském vývoji, který není k datu psaní tohoto komentáře znám. Protože je však další eskalace včetně válečných operací vysoce pravděpodobná, vydávám tento komentář s odhadem pravděpodobných dopadů na finanční trhy a investiční portfolia.
Zásadní dopady si můžeme rozdělit do následujících skupin:
- dopady na globální ekonomiku
- přímé dopady na investiční nástroje
- nepřímé dopady na investiční nástroje.
- Dopady na globální ekonomiku
Současný konflikt se odehrává mezi zeměmi, jejichž podíl na globální ekonomice není příliš významný, avšak mají nezanedbatelný podíl na konkrétních dílčích komoditních trzích. Ukrajina je významným producentem zemědělských komodit a široké válečné operace na jejím území by vedly ke ztrátě této produkce. Už samotná hrozba další eskalace znamená významný tlak na růst cen těchto komodit. Lze tak očekávat silné inflační tlaky přes růst cen potravin.
Rusko je významným producentem energetických komodit (ropa, plyn, uhlí) a také dalších nerostných surovin (např. nikl). Lze očekávat, že dopady ekonomických sankcí uvalených na Rusko budou z ruské strany opětovány, a dojde tak k útlumu vzájemného obchodu. Zejména prostřednictvím cen ropy a plynu, na jejichž dovozu z Ruska je závislá Evropa, dojde pravděpodobně k silnému nákladovému šoku. Tento nákladový šok dále zesílí inflační tlaky, protože energie jsou vstupem praktiky každé produkce.
Z hlediska lokálních ekonomik lze očekávat nejsilnější dopady na země zapojené do konfliktu, a to jak
z důvodu přímých válečných operací, tak z důvodu sankcí. Nepříjemné ekonomické dopady však pocítí
i blízké země, mezi které patří i ČR. Lze předpokládat, že významná část pracovní síly rekrutující
se z řady ukrajinských občanů bude v důsledku současného dění směřovat do své vlasti a tyto pracovní síly budou v dotčených ekonomikách chybět. Na nejbližší země zároveň dopadnou náklady starostí
o uprchlíky, kteří často nebudou schopni zapojit se do aktivní ekonomické činnosti. Na nejbližší země také mohou silně dopadnout vedlejší účinky vzájemných ekonomických sankcí.
=> Silnější inflační tlaky, lokálně možný významný ekonomický útlum. - Přímé dopady na investiční nástroje
Přímé dopady na investiční nástroje budou nejsilnější u ruských akcií. Vedle silného poklesu cen akcií může být také nepříjemná snížená likvidita, kdy dochází k zastavení obchodování na ruské akciové burze. Případné sankce uvalené na Rusko, jakož i dopady snížené likvidity pak mohou vést k likvidaci fondů, které jsou na Rusko zaměřené. To je hlavní nevýhoda úzce zaměřených fondů – dojde-li k nějaké nepříjemné události, nemá správce možnost nikam utéct a investoři pak navíc často s ohledem
na likvidaci fondů nedostanou příležitost ztrátu „vysedět“. Události na Ukrajině samozřejmě silně dopadnou i na akcie ukrajinských společností. Pokud by válečné operace eskalovaly, je možné praktické zhroucení ukrajinské ekonomiky. Akcie ukrajinských společností však nejsou obecně součástí investičních fondů dostupných v ČR.
Méně drtivé, avšak přesto silné dopady je také možné sledovat u akcií zemí střední a východní Evropy, zejména polských. V Polsku jsou obchodovány některé ukrajinské společnosti a je zde tak přímá vazba. Akcie tohoto regionu budou navíc pod tlakem v důsledku obav, že Ukrajina nemusí být jedinou zemí,
na kterou se Rusko zaměří. Lze předpokládat, že dopady na širší středoevropský region postupně odezní.
Globální akciové fondy obsahují převážně akcie společností z USA, dále pak ze západní Evropy
a Japonska. Jejich portfolia budou nervozitou na trzích také dotčena dle úrovně eskalace událostí
na Ukrajině, ale přímý dopad lze očekávat spíše krátkodobý. U lokálních válečných konfliktů je obvyklé,
že trhy se vracejí do normálu relativně brzy a korekce směrem dolů bývá relativně rychle smazána.
=> Přímé dopady na investiční nástroje budou silné zejména na investice v konkrétním regionu. Z historie lokálních konfliktů si můžeme vzít zkušenost, že na globální aktiva je přímý vliv jen krátkodobý.
Pro dlouhodobé pravidelné investice do globálně diverzifikovaných fondů situace tedy především znamená určité období levnějších nákupů. - Nepřímé dopady na investiční nástroje
Finanční trhy jsou již několik let ve vleku aktivit hlavních centrálních bank a současné události mohou změnit jejich náhled na globální ekonomiku. Tím by mohlo dojít i ke změně měnové politiky. Nejdůležitější v tomto ohledu jsou rozhodnutí centrální banky USA – Fedu. Očekávalo se, že v březnu začne Fed zvyšovat své sazby a zároveň by mohla následovat redukce rozvahy Fedu, tj. stahování části rekordně vyemitované likvidity z trhu. Hlavními zdroji majícími potenciál pro změnu v měnové politice jsou změna inflačních očekávání a vývoj globální ekonomiky. Eskalace konfliktu by pravděpodobně vedla k zesílení inflačních tlaků a k útlumu globální ekonomické aktivity zejména v důsledku ekonomických sankcí a reakcí na ně. Největším rizikem je v tomto smyslu riziko stagflace, tj. rychle rostoucí inflace a ekonomické stagnace.
V minulosti bylo obvyklé, že Fed odsunul zpřísnění měnové politiky při globálních ekonomických turbulencích. Jednalo se však hlavně o dobu, kdy nebyl ohrožen inflační cíl. Pokud by i nyní došlo
k odložení zpřísnění měnové politiky, mohlo by to být dopingem pro další růst cen zejména akcií společností z USA. Z dlouhodobého hlediska by se však jednalo o negativní faktor ve smyslu prohlubování nerovnováh a nafukování cenových bublin. Opačná varianta, tj. rychlejší zpřísnění
při vnímání silnějších inflačních tlaků, by naopak mohla vést k rychlejšímu poklesu cen akcií.
Z dosavadních kroků Fedu se nejeví pravděpodobně, že by se pro rychlejší než očekávané zpřísňování měnové politiky mohla v rámci měnového výboru Fedu najít silná podpora. Dá se však předpokládat,
že očekávání změny v měnové politice Fedu budou mít na globální finanční trh vliv vyšší než samotný konflikt na Ukrajině.
Co říci závěrem? Mnou navržená portfolia jsou připravená i na takovéto krizové situace. S klienty nevsázíme na jednotlivé státy či firmy, ale volíme vždy široce diverzifikovaná řešení, která v klidu přestojí i lokální válečný konflikt. Akciové a nemovitostní fondy velmi dobře fungují i jako ochrana
proti inflaci. V ohrožení je tak zejména hotovost. Nedoporučuji tedy kumulovat více hotovosti, než jsou náklady domácnosti na jednotky měsíců. Zbytek je vhodné investovat.
