Medvěd ovládl akciové trhy
Během minulého měsíce jsme se dočkali oficiálního potvrzení, že akciové trhy představované globálními akciovými indexy vstoupily do tzv. medvědího trhu. Medvědí trh je představován poklesem alespoň o 20 % z předchozího maxima a může mít i delší trvání s tím, jak jednotliví investoři postupně opouštějí trh.
S takto silným poklesem cen akcií se automaticky vyrojily spekulace, zda už není opět vhodná doba k nákupům. Investoři jsou zhýčkaní záplavou likvidity, kterou na trh doposud dodaly hlavní centrální banky, a to je může vést k předpokladu, že současné poklesy mohou být opět rychle smazány. Jsou zde však podstatné rozdíly proti předchozím měsícům i létům.
Hlavním rozdílem je změna kurzu měnové politiky centrální banky USA – Fedu. Fed během června stihl další zvýšení sazeb, tentokrát o 0,75 p. b., což je v USA skok od roku 1994 nevídaný. K tomu statistiky monetárních agregátů v USA potvrzují, že už od května dochází k pomalému poklesu peněžní zásoby. Nová likvidita tedy již nepřibývá, ale ubývá. Stávající zásoba likvidity je sice stále masivní, avšak současný směr měnové politiky Fedu lze jen obtížně propojit s předpokladem, že by Fed akciové trhy podpořil. Poslední komentáře šéfa Fedu J. Powella, který historicky nebyl považován za někoho, kdo by ochotně utahoval měnovou politiku, spíše naznačují, že Fed je ochoten riskovat i ekonomickou recesi v USA, než aby nechal inflaci více rozběhnout.
Stávající čísla navíc dávají Fedu za pravdu. Původně očekávaný vrchol inflace v dubnu byl květnovými statistikami ještě překonán, když inflace v USA dosáhla 8,6 %. Za posledních 40 let v USA inflace takto vysoko nebyla, a nelze se tak divit, že zástupci Fedu raději riskují ekonomický pokles s vyšší nezaměstnaností než si nechat zdivočet inflační očekávání. Není tak příliš pravděpodobné, že sazby v pásmu 1,5–1,75 % v USA vydrží přes léto. Spíše se dá očekávat, že na zasedání v závěru července opět dojde ke skokovému zvýšení.
S ohledem na rychlost zvyšování základních sazeb Fedu se výše skokově posouvají také náklady úvěrů
a výnosy dluhopisů. Není tak vyloučeno, že za vstupem do medvědího trhu na akciích stály převážně technické faktory. Vyšší náklady úvěrů k financování nákupu akcií vedou k nižšímu využití tohoto kapitálu a k likvidaci některých portfolií pomocí úvěrů financovaných.
NEJLEPŠÍ PŘÍLEŽITOSTI NASTÁVAJÍ TEPRVE TEHDY, KDYŽ INVESTOŘI HROMADNĚ UTÍKAJÍ Z TRHU, COŽ SE PRAVDĚPODOBNĚ ZATÍM NEDĚLO.
U dluhopisů je prvotní efekt také zřejmý. Vyšší výnosy dluhopisů mohou znamenat, že více investorů bude preferovat jistý výnos před akciemi. Vliv má ale i to, že rostoucí výnosy vedou k poklesu cen současných dluhopisů, které se musí přizpůsobit tržní situaci. Na trhu však existuje velké množství fondů s pevným poměrem mezi akciemi a dluhopisy, a pokud ceny dluhopisů klesají, měly by tyto fondy pro udržení stejného poměru dluhopisy nakoupit a prodávat akcie. Ceny akcií pak budou klesat také. Pokud k tomu přičteme sázky na pokles hedgeových fondů, které hodlají na těchto principech snadno vydělat, mohly by tyto efekty k dosavadnímu poklesu stačit.
Ačkoliv může být průměrná hodnota portfolia drobných investorů proti maximům už o více než 30 % níže, zatím se nezdá, že by z trhu utíkali. Nákupy akcií a burzovně obchodovaných akciových fondů drobnými investory zatím převyšovaly prodeje, i když se rozdíl snižuje. V tomto ohledu tedy dosavadní poklesy na akciovém trhu za vyloženě skvělou příležitost k nákupu považovat nelze. Nejlepší příležitosti nastávají teprve tehdy, když investoři hromadně utíkají z trhu, což se pravděpodobně zatím nedělo. Navíc ceny na akciovém trhu USA, který je ve světě dominantní, sice už v průměru nelze označovat za předražené, levné však také ještě nejsou.
